Jak udržet obchod na vsi: obce na Vysočině zkoušejí samoobsluhu i pojízdnou prodejnu

Obchod s potravinami bývá v malé obci víc než jen místem nákupu. Lidé se v něm potkávají, vyměňují si zprávy a pro starší obyvatele bez auta je často jedinou možností, jak si koupit chleba nebo mléko. Přesto jich ubývá. Na Vysočině se v září ukázalo, jak rychle může obec o prodejnu přijít a jaké cesty mají obce k dispozici, když chtějí službu udržet.

Dušejov: když odejde personál

V Dušejově na Jihlavsku, obci s necelými pěti sty obyvateli, se prodejna provozovaná spotřebním družstvem naposledy otevřela na začátku září. Podle Jihlavského deníku byl důvodem nedostatek personálu – obě prodavačky podaly výpověď. Obec vlastní pouze prostory, provoz a zaměstnance zajišťovalo družstvo, takže na chod obchodu neměla přímý vliv.

Radnice proto rychle hledala náhradu. Domluvila pojízdnou prodejnu, která do obce zajíždí jednou týdně a staví na parkovišti u obecního úřadu. Pečivo si lidé mohli předem objednat přes obecní úřad. Seniorům obec nabídla pomoc se zajištěním rozvozu nákupů. Vedení obce zároveň uvedlo, že usiluje o co nejrychlejší obnovení kamenného obchodu, protože je důležitý hlavně pro starší obyvatele.

Horní Dubenky: obchod otevřený nepřetržitě

Jinou cestu zvolily Horní Dubenky. Od loňska tam funguje takzvaný hybridní obchod, který provozuje specializovaná firma. Zákazníci do něj mohou vstoupit kdykoli během dne i noci pomocí platební karty nebo mobilní aplikace a nakoupit samoobslužně. Na tři hodiny denně je v prodejně přítomna obsluha, která pomůže těm, kdo s technikou nechtějí nebo neumějí pracovat, a zachová obchodu i jeho společenskou roli.

Model řeší hlavní problém malých prodejen: mzdové náklady na celodenní obsluhu při nízkých tržbách. Jeho slabinou je, že část starších lidí se samoobslužnému nákupu přes aplikaci brání. Proto je důležité, aby obsluha v obchodě zůstala alespoň po část dne a aby otevírací doba s personálem odpovídala tomu, kdy lidé nakupují nejčastěji.

Řehořov: levnější přestavba

V Řehořově, který je místní částí Kamenice, přestavěli prodejnu z pultového prodeje na samoobsluhu s regály. Podle serveru Centrum.cz to výrazně snížilo ztráty provozu. Přestavba vyšla přibližně na 200 tisíc korun, mimo jiné díky tomu, že se využilo vybavení z jiných uzavřených prodejen. Jde o příklad, že změna nemusí znamenat velkou investici.

• pojízdná prodejna – rychlé řešení bez investic, ale jen s omezeným sortimentem a jednou za týden
• hybridní obchod – nepřetržitý přístup a nižší náklady na personál, vyžaduje však technické vybavení a zvyk zákazníků
• přestavba na samoobsluhu – levnější provoz, ale stále potřebuje prodavače a dostatečné tržby

Kraj přispívá, ale zázrak to není

Kraj Vysočina podporuje venkovské prodejny v rámci programu Obchůdek 2021+, který vznikl z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu. Letos v něm rozdělil 3,64 milionu korun, každý podpořený žadatel získal 70 tisíc korun. Peníze míří do nejmenších obcí, a to na kamenné i pojízdné prodejny.

Taková částka pomůže pokrýt část provozních nákladů, sama o sobě ale obchod neudrží. Rozhodující zůstává, zda v něm lidé skutečně nakupují. Konkurence velkých supermarketů ve městech a rozvoz potravin domů bude tlačit na venkovské prodejny i nadále.

Obchod na vsi se neudrží jen dotací ani jen dobrou vůlí starosty. Potřebuje zákazníky, kteří v něm nakupují i to, co by jinak koupili ve městě.

redakce Dá se to